Mariah Careyová se pohybuje v pro ni typickém dvojitém víru činností, které jí zabírají přinejmenším sto pět procent času. Podle svých vlastních slov se točí ve spirále. Je právě jedna hodina po půlnoci, což v jejím životě znamená zhruba poledne. Na sobě má šedou mikinu s kapucí a džíny s ustřiženými záložkami a pásem, což je model, který vytvořila během fotografování na obal singlu “Heartbreaker.” “Moje módní návrhářka Tonjua Twistová mi stahovala džíny, protože když jsem je nosila až nahoru, dělaly se mi faldy kolem pasu,” vysvětluje. “Jenomže mně se zase líbilo, jak mi sedí vzadu. Musela mi je pořád stahovat, a tak jsem jí nakonec řekla, ať ten pás ustříhne. A když jsem v nich vyšla jednou večer ven, lidi se mě ptali, kde jsem ty džíny sehnala. Upravili jsme pak takhle všechny.”
Vířící spirála má pro Mariah mnoho proměnlivých podob: cestovní, náladovou nebo pracovní, podobně jako v téhle chvíli. Mariah je v Miami, ačkoliv ještě ráno byla v Argentině, a právě se chystá dohlížet na střih televizního pořadu, který natáčela na své bývalé nižší střední škole na Long Islandu, kde vyrůstala se svou matkou — její rodiče se rozvedli, když jí byly tři roky. “Začalo to tím, že jsem chtěla nějak reagovat na tragédii v Columbine. Navíc se mi dodnes zdají sny o střední škole,” říká. “Tak mě napadlo, že by to nemuselo být špatné.”
Až s tím bude hotová, odletí do Venezuely, kde hodlá strávit pár dní se svým devětadvacetiletým přítelem Louisem Miguelem, latinskoamerickou popovou hvězdou. Pak ji čeká fotografování v Los Angeles, převzetí hudební ceny časopisu Billboard pro umělce století v Las Vegas a série koncertů v Mexiku, které pořádá v souvislosti s vydáním nového alba. Bez make-upu, s vlasy staženými do culíku a nohama (v šedivých střevíčcích s opravdu hodně vysokými červenými podpatky) na stole vypadá tak trochu jako školačka, která zároveň vyplenila maminčinu skříň a neočekávaně zdědila nějakou nadnárodní společnost.
Přestože ve skutečnosti žádnou společnost nezdědila — Mariah vyrůstala v poměrně skromných podmínkách a její matka, operní pěvkyně a učitelka zpěvu, musela občas zvládat až tři zaměstnání, aby uživila rodinu — ve svých devětadvaceti letech tvoří hlavní aktivum firmy Sony, které patří její nahrávací společnost Columbia. Od loňského léta stihla Mariah napsat a natočit album Rainbow, prorazit se singlem “Heartbreaker” na první příčky hitparád, natočit tři videoklipy a televizní pořad. Je jedinou umělkyní, jejíž skladba se v každém roce uplynulého desetiletí vyšvihla na první místo hitparád, což je událost, která se stala naposledy ve dvacátých letech. Má na svém kontě víc hitů než kterákoli jiná zpěvačka či aktivně činný umělec bez rozdílu pohlaví, snad s výjimkou Elvise Presleyho a Beatles. Od svého debutu prodala na celém světě neuvěřitelných sto pět milionů alb. V současné době se chystá natáčet film o popové zpěvačce osmdesátých let, nazvaný All That Glitters (Všechno, co se třpytí). Absolvovala bezpočet interview a vystoupení v obchodních domech. A to všechno na vysokých, ale opravdu hodně vysokých podpatcích.
Vlastně při tom všem nosila boty s hodně vysokými podpatky nadvakrát — její druhé já, zlovolná Bianca, se kterou se pere ve videoklipu “Heartbreaker,” si také nepotrpí na běžnou obuv. Vezmeme-li však v úvahu, po jak velké spirále se ubírá život Mariah, může nám připadat nemožné, aby dvě osobnosti stíhaly takový příval telefonátů jako ona, o pracovním vytížení ani nemluvě. “Mám dojem, že její přátelé prožívají její úspěch mnohem víc než ona,” říká zpěvačka Trey Lorenzová, která se seznámila s Mariah, když natáčela své první album. “Byla jsem doslova u vytržení, když překonala rekord Supremes v počtu hitů, které se dostaly na první místa hitparád. Ale možná to bude tím, že tolik pracuje.”
Mariah natáčela většinu alba Rainbow na ostrově Capri, což byla svým způsobem zkouška její vášně pro obuv s vysokými podpatky, protože jsou tam samé kopce a všude musíte chodit po svých. “Do studia jsem musela každý den vyšlapat do strašného krpálu, takže jsem tam nakonec zůstávala přes noc, i když to nebylo nic světoborného,” říká a už se řítí do další ze svého repertoáru spirál: tou je bezesporu konverzace. “Já si nepotrpím na žádná reprezentativní apartmá, a když na to přijde, klidně vezmu zavděk i jednou velkou místností, i když dávám přednost důvěrnějšímu prostředí. Ale tohle byla zase změna, protože tam bylo plno komárů, špína a málo místa, takže jsem vždycky vstala a hned začala zpívat. Pak jsem se pořádně vyspala a potom, abych si aspoň trošku užila léta, jsem se vypravila na takovém mrňavém člunu — žádný velký neměli, protože tam zrovna vrcholila turistická sezona — k Blue Grotto. Jednou jsem se probudila přímo před skálou, na které sedávaly Sirény a lákaly svým zpěvem chlapy. Ta skála byla vyhrazená ženám, protože byly považovány za podřadnější bytosti než muži, a tohle byla jejich pomsta: svádějí muže svým zpěvem, aby se k té skále přiblížili. A já se náhodou probudila přímo před tou skálou. Byla jsem z toho úplně na větvi.”
Budeme-li tvrdit, že Mariah je výkonná a plodná umělkyně, zdaleka tím nepostihneme její kvality. Je to mladá žena, ze které jde mnoha lidem hlava kolem, ale to v žádném případě neznamená, že by postrádala inteligenci. Právě naopak. Je šťastná, samostatná a je šťastná, že je samostatná. V roce 1997 se rozvedla s jedním ze šéfů Sony Music Tommym Mottolou, který s ní podepsal první smlouvu, když uslyšel její demonahrávku, kterou mu dala ještě jako dospívající dívka na jedné party. Rozvod jí přinesl velké uvolnění. Jejich manželství nebylo klidné, a ačkoliv obě strany tvrdí, že jejich současný vztah je přátelský, Mariah se zjevně ulevilo. O domě v Bedford Hills ve státě New York, kde manželé bydleli, její přátelé žertem hovořili jako o “Sing Singu,” protože Mottola na ni neustále naléhal, aby vydávala nová alba (“Sing! Sing!” — “Zpívej! Zpívej!”). (Dům byl prodán v roce 1998 a v prosinci do základů vyhořel.) Nezaujatý a všímavý čtenář si bezpochyby povšiml, že tuto stručnou charakteristiku jejich manželství uvádí na pravou míru skutečnost, že v současné době, kdy se Mariah vymanila z omezujícího svazku, a může si dělat, co ji napadne, chce především zpívat.
Ať je to jakkoliv, Mariah má skutečně nabitý program. “Kdybych neviděla na vlastní oči a osobně nezažila, co všechno za jediný den stihne, taky bych tomu nevěřila,” říká její matka Patricia Careyová. “Ale ona byla vždycky taková: pořád musela něco dělat.” “Je vážně k neutahání,” souhlasí Brett Ratner, který režíroval videoklip “Heartbreaker.” “Ale zároveň je jako malá holka. Chvílemi je to dost bláznivé.
Když jste s Mariah, žijete v jejím světě. Nic ji nezastaví. A navíc je opravdu schopná a pálí jí to. A dělá všechno: píše i produkuje. Lidi si myslí, že píše skladby proto, aby se dobře prodávaly, ale to není pravda. Dává do toho srdce.”
Mariah už je natolik pověstná svým hektickým tempem, že i její fanoušci ji ve svých dopisech často prosí, aby si odpočinula. Téměř nespí, a když je na cestách, musí ji doprovázet dva lidé z nahrávací společnosti, aby se mohli střídat. (“Mám dojem, že spím mnohem líp v dopravních prostředcích,” říká. “Například v letadle, protože vím, že se nemůžu hnout z místa. Když jsem byla malá, spala jsem v autech.”) Bez ohledu na to, zda je za tím stres, pozitivní energie nebo obojí, Mariah nedokáže dělat jenom jednu věc. Když například cestuje do Venezuely za svým přítelem Luisem, snaží se vypátrat venezuelskou větev rodiny z otcovy strany, která je napůl afroamerického a napůl venezuelského původu. Její matka je napůl irského a napůl amerického původu a Mariah pojmenovala své poslední album Rainbow (Duha) právě s odkazem na svůj mnohonárodnostní původ.) Na albu Rainbow, podobně jako na předchozím Butterfly, se podílela mnohem víc, než na svých předchozích nahrávkách. Od rozvodu je na jejím zvuku mnohem patrnější záliba v hip hopu, a na albu Rainbow se jako hosté objevují například Jay-Z, Snoop Dogg, Da Brat a Missy Elliottová. Zazní na něm také samply skladby “Ain't No Fun If the Homies Can't Have None,” jakož i pop v nejčistší podobě, s jakým bývá nejčastěji spojována. (Kromě dvou rozdílných podobností má Mariah tři fyziologicky odlišné hlasové polohy: takzvaný šeptavý hlas, který tvoří nejvyšší polohu jejího rozsahu; vysoký, neznělý hlas, který leží zhruba uprostřed; a hlasitý zpěv. “Strčí vám do krku takovou věc a vyfotí, co vidí. Mám doma snímek,” říká. “Když můj doktor přednáší, používá mě jako příklad. Jako ukázku nějaké anomálie.”)
Mariah se ovsem nepodílí pouze na psaní a produkci většiny své hudby. Po vydání alba Rainbow se vrhla rovněž do víru promoturné, které obsáhlo čtyři kontinenty. Pokusila se tak osobně setkat s co největším počtem fanoušků a přitom spát aspoň čtyři hodiny denně. “Občas se mi stane, že ani nevím, kde právě jsem,” říká a pokouší se vybavit si události posledních peti měsíců. “Jsem na tolika místech — doslova v jednom městě denně. Z Capri jsem letěla do New Yorku… ne, nejdřív do Tenerife, což je ve Spanělsku, kde měl Louis koncert. Myslela jsem, že si tam trochu odpočinu, ale nebyla to zas až taková sláva, jak jsem si původně myslela. Ale mela jsem radost, že jsme spolu, a tak jsem ho přemluvila, aby se mnou odletěl na Capri, nez se vrátím do Ameriky a celý ten kolotoč zase zač-ne. A to není nijak krátký výlet. Takže z Capri jsem letěla do New Yorku… mezitím jsem ještě v Los Angeles natáčela klip ke skladbě ‘Heartbreaker.’ To už jsem byla opravdu hotová, protože jsem si tam odehrála úplně všechno sama. Uměla jsem docela slušně kopy, protože můj bratr má pátý stupeň černého pásu v karate, a zbytek mě naučili. Ta holka, se kterou jsem se prala, byla opravdu skvělá, ale občas mě zasáhla a já pak měla modřiny po celém těle. Lezela jsem v posteli jako lazar a nemohla se ani hnout. Byla jsem úplně na dně; měla jsem otisky jejích rukou na noze a kromě Luise se mnou nikdo nebyl. Staral se o mě celý den a nosil mi, na co jsem si vzpomněla.
Pak jsme letěli do Evropy a já pořádala promoční koncerty a už ani nevím, jestli jsem byla mezitím doma. Už si vzpomínám, vrátila jsem se, vydali jsme album, a pak jsem s sebou vzala letadlem do Evropy pár fanoušků, kteří vyhráli jednu soutěž. To letadlo se jmenovalo Rainbow One, ale nebylo nijak zvlášť pomalované. Chtěli udělat duhové letadlo, a ta představa mě opravdu nadchla, ale oni na něj nalepili jenom pár duhových samolepek, což nebylo nic světoborného.”
Mariah a Luis se poprvé setkali loni v Aspenu, kde oba trávili Vánoce. Seznámili je jejich realitní agenti, kteří jim tam najali domy — Mariah řekl její agent, že se s ní chce Louis seznámit, a Luisovi zase jeho agent, že se s ním chce seznámit Mariah. Milostný Život Mariah sice doprovázejí neutuchající spekulace v médiích, ale její vztah s Luisem zatím veřejnost nijak ne-vzrušuje, ačkoliv se čas od času stává tématem společenských rubrik v tisku. Krátce po jejich seznámení se objevila zpráva, že Luis daroval Mariah diamantový náhrdelník. “To je pravda,” říká Mariah, když na toto téma přijde řeč “Ale byl to takový hezký, jednoduchý náhrdelník, a navíc mi ho dal pod stromeček, takže mi na tom nepřipadá nic nenormálního. Seznámili jsme se den před Vánoci.” Mariah sedí na dvoře studia v Miami, který vzdálené připomíná etruské sídlo, a s očividnou chutí chroupá mrkev a celerové výhonky. Ve studiu se právě míchají hlasové stopy jejího televizního pořadu. (Mariah drží dietu, kterou si podle jejích slov vynutily zažívací potíže. Ty jí způsobila Joan Riversová, když o ní na loňském slavnostním vyhlašování cen Americké hudební akademie prohlásila, že je tlustá.)
Má na sobě džíny značky “Mariah” a smyslně krátkou šedivou vestičku. Jedno zápěstí jí zdobí několik náramků s barevnými polodrahokamy, vyjadřujícími její duhovou symboliku. Druhé zlatý náramek, který dostala od jednoho přítele k narozeninám, a vkusný šperk s diamanty, což je dárek od Luise ke dni svatého Valentýna. “Na začátku jsem vůbec nevěděla, co z toho bude,” říká o jejich vztahu. “Byla jsem prostě po uši zamilovaná — připadala jsem si jako v pohádce. Odjakživa jsem si v každé situaci připadala jako outsider a už jako malá holka jsem si vždycky říkala: ‘Jednou potkám nějakého míšence a budeme spolu šťastní až do smrti.’ Měla jsem pocit, že se tím ze mě stane úplný člověk, protože jsem si vždycky připadala rozpolcená. Jenomže ono to tak nikdy nefunguje — člověk si musí najít někoho, kdo mu emocionálně odpovídá. A Luis je přesně takový. Především jsme oba hudebníci, což mi připadá nesmírně zajímavé a důležité, pokud jde o nás vztah. Když jsem byla minulý týden na jeho koncertě, na vlastní oči jsem viděla omdlévat jeho fanynky. Radu z nich museli dokonce odnést na nosítkách. Bylo tam asi padesát tisíc lidí a někteří z nich měli nápisy ‘Luis a Mariah, což mě upřímně dojalo. Nebylo v tom nic negativního nebo urážlivého. On je v těch zemích něco jako král, ale já tam mám taky své fanoušky. Pořád se mě někdo ptá, jestli mezi námi panuje nějaká řevnivost, když jsme takové hvězdy. Něco takového by mě v životě nenapadlo.”
Pár dní na to mi Mariah telefonuje ze svého vozu, kde se právě nechává líčit, protože jede na tiskovou konferenci. Popisuje průběh slavnostního předávání hudebních cen časopisu Billboard a nakonec vypráví jednu vtipnou příhodu o Luisovi. “Bylo to opravdu povedené. Když bylo po všem, šli jsme do restaurace. Přišla tam za mnou jedna dívka a poprosila mě, jestli bych nezazpívala jejímu chlapci ‘Happy Birthday,’ protože slavili jeho narozeniny a ona mu slíbila, že to bude večer plný překvapení. Tak jsme mu spolu s Trey zazpívali, byla to docela legrace, ale ona mi za to ještě předtím chtěla dát sto dolarů. Rekla jsem jí, že to je v pořádku, ale ona vytáhla z kabelky peníze. Musela jsem jí to důrazně vymlouvat, než si dala říct. No není to skvělé? Připadalo mi docela zábavné, že mi někdo nabízí sto dolarů, abych zazpívala ‘Happy Birthday’ chvilku po tom, co jsem získala cenu pro umělce desetiletí. Na ten večer nikdy nezapomenu. Měla jsem radost, že se mi dostalo takové pocty. Byla jsem opravdu šťastná. A Luis mi pak poslal na pokoj kytici a blahopřání, což od něj bylo moc milé, protože mi chtěl poslat růží mnohem víc, ale v celém Las Vegas jich měli jenom osmdesát čtyři. Byl tam ještě omluvný vzkaz od květináře: ‘Chtěl vám poslat sto dvacet růží, ale víc jich v Las Vegas není.’ No není to kouzelné?”
Při svém štěstí je Mariah mírně řečeno poněkud ztřeštěná primadona. Přemýšlí například o tom, že uspořádá světové turné, které zahájí na ostrově Guam v Mikronésii. Už jako malé děvčátko ji totiž nesmírně fascinovalo slovo Guam a nedávno jí jeden z tamních obyvatel napsal, že tam má spoustu fanoušků. Mariah kromě toho věří, že na ostrově Guam má hlavní podzemní stan komiksový Dr. Evil, a také slyšela, že tam žije spousta hadů, kteří padají ze stromů.
“Vždycky jsem tvrdila, že Mariah už je prostě taková, už se s tím nic nenadělá a lidi ji budou mít stejně rádi,” říká Trey Lorenzová. “Před pár lety to bylo úplně jiné, tehdy se vůbec nedokázala vyjádřit. Když ted lidi říkají, jak je najednou jiná, tak jim vysvětluju, že je to pořád ona, jenom to umí dát najevo a nebojí se.” Matka Mariah souhlasí. “Je ted mnohem víc sama se sebou spokojená,” říká. “Už dlouho z ní nevyzařoval takový klid — rozhodně ne v době, kdy byla vdaná. Ale teď už je to zase ta Mariah, jakou znám z dřívějška. Má ráda legraci a je společenská.”
